Kronikáři a kroniky

Rubrika: Prostějovský deník - Moje Prostějovsko

Kronikáři diskutovali a vylévali si srdíčka, po letech
Autor:
Pavel Moš

Kralice na Hané – Dvacítka kronikářů z okolí Prostějova přišla tento týden na setkání, které uspořádala v Kralicích na Hané Místní akční skupina Prostějov venkov. Před více než dvaceti lety jezdili kronikáři na pravidelné kontroly, při nichž jim funkcionáři kontrolovali ideologickou správnost zápisů. Zároveň se však také školili v tom, jak má kronikářský zápis vypadat. Tato praxe skončila a kronikáři se kromě řídkých celostátních srazů neměli možnost vzdělávat.

26.3.2011 14:06
Kroniky a kronikáři v Kralicích na hané

„To byl také jeden z důvodů, proč jsem se rozhodl toto setkání iniciovat. Jsem rád, že se toho ujala místní akční skupina,“ prohlásil Lubomír Kaprál, jeden z organizátorů čtvrteční akce a kronikář Seloutek.

Na kralické radnici představil zajímavou novinku.

„Donedávna bylo podle zákona nutné psát kroniku ručně. To se teď změnilo a kronika může být v počítači. Napadlo mě doplnit roční zápis fotografiemi a uspořádat do knihy. Byl jsem s tím i na celostátním setkání a tam mi člověk, který má na starosti metodiku kronik v celé republice řekl, že se s něčím podobným ještě nesetkal,“ pochlubil se Kaprál.

Jeden výtisk fotoknihy v pevné vazbě přišel obec na necelou tisícikorunu. Vyrobit ji prý umí v každém obchodě, kde dělají třeba svatební alba.

„Další výhodou je, že jsem mohl k zápisu připojit asi sto fotek. Kdybych je tiskl, nebo nechal vyvolat, tak se na jeden list vejdou dvě a bylo by to možná stejně drahé. Navíc je to pak pořádný fascikl papírů,“ pochvaloval si přednosti útlého svazku kronikář.

Kronikáři se v Kralicích svěřovali i se svými starostmi.

„Mám problémy se získáváním podkladů od místních spolků a organizací. Můj předchůdce, pan Pálka, zavedl systém dotazníčků, které dával všem spolkům, politickým stranám, do školek a škol a dalších zařízení. Ten jsem převzala, ale nefunguje to tak, jak bych si představovala. Vrací se mi jich jen asi polovina,“ postěžovala si Pavlína Greplová z Plumlova. Mezi přítomnými se pak v reakci objevil názor, že nejlepším řešením je vstoupit do všech spolků, a pak se člověk dozví všechno. To však ve větších obcích nebo městech není reálné.

Diskutovalo se také o zápisu citlivých informací do kroniky v souvislosti s takzvaným náhubkovým zákonem. Kronika totiž není veřejným dokumentem, protože má sloužit pro uchování informací budoucím generacím. Obec má však zároveň, rovněž podle zákona, povinnost umožnit veřejnosti v pravidelných intervalech do kroniky nahlížet. V podstatě každý, kdo se v zápisu nebo na fotografii objeví, by to musel odsouhlasit.

„To nelze do detailu dodržovat. Třeba když fotíte nějakou akci, museli byste mít souhlas všech lidí, kteří se na fotce objeví. Nebo při pohledu na dědinu souhlas všech vlastníků domů. To bychom pak nezdokumentovali vůbec nic,“ mínil fotograf Karel Novotný z Klenovic.
Co třeba malovaná kronika?

Organizátoři pozvali jako dobrý příklad pro ostatní kronikářku Yvetu Hrbasovou z Beňova na Přerovsku. Ona, i její předchůdce Vojtěch Hrbas sbírají ceny za ručně psané a malované kroniky po celé republice už desítky let. I na setkání v Kralicích byli středem pozornosti